Jak vybrat správný nepromokavý oděv a prodyšné tkaniny

Tým Kramp|6 minut čtení

Při práci venku můžete být vystaveni nepřízni počasí. Naštěstí existuje stále širší nabídka pracovních oděvů, které vás ochrání před sněhem, deštěm i větrem, ale zároveň umožní vašemu tělu dýchat. Jak si však s rostoucím počtem možností vybrat ten správný nepromokavý a prodyšný oděv tak, aby se co nejlépe hodil do daného prostředí a pro typ práce, kterou vykonáváte? Vždyť spousta oděvů se označuje jako nepromokavá a prodyšná.

Správně se můžete rozhodnout pouze tehdy, když budete vědět, jak je oděv navržený a vyrobený a dokážete údajům o nepromokavosti a prodyšnosti porozumět.


Stručná definice nepromokavého oděvu a prodyšných tkanin

Nepromokavé bundy a kalhoty se obvykle vyznačují speciální voděodolnou vrstvou nebo membránou, která zabraňuje pronikání vody do tkaniny. Existují různé stupně voděodolnosti.

Prodyšné tkaniny jsou navrženy tak, aby umožňovaly přenos potu z vnitřní na vnější stranu oděvu. Můžete se také setkat s termínem „odvod vlhkosti“, což znamená, že vaše tělo zůstává v podstatě v suchu a vlhkost se odpařuje z vnějšího povrchu oděvu.

Oděv může být nepromokavý i prodyšný, ale obvykle funguje lépe v jednom nebo druhém případě. Tím se dostáváme k funkčnímu hodnocení oděvů.

Hodnocení nepromokavosti oděvu

  • 5 000 mm: Tato hodnota odpovídá označení „nepromokavý“, ale při silném dešti nabídne jen malou ochranu.
  • 10 000–15 000 mm: Nepromokavý oděv s těmito hodnotami vás ochrání i před silným deštěm nebo sněžením. Dlouhodobý kontakt s mokrým povrchem ale povede k tomu, že materiál bude vodu pohlcovat spíše, než odpuzovat.
  • 20 000 +: Oděv s hodnotou 20 000 a vyšší by vás měl udržet v suchu i při trvalém silném dešti, a to i v případě, kdy je oděv vystaven tlaku, například pokud máte na zádech batoh, když klečíte či sedíte na mokrém povrchu.

Hodnocení prodyšnosti oděvu

  • 5 000–10 000 g/m2: Pro běžné nošení venku bude tato hodnota prodyšnosti vyhovující. Pokud ale budete fyzicky pracovat, nemusí být jeho funkce dostatečná.
  • 10 000–15 000 g/m2: Vhodný pro lehkou práci. Pokud se obvykle hodně potíte, tkanina nebude pravděpodobně tak prodyšná, aby udržela vaše tělo v suchu.
  • 15 000–20 000 g/m2 a vyšší: Při této prodyšnosti byste měli být schopni vykonávat poměrně náročnou fyzickou práci, aniž byste se přitom koupali ve vlastním potu!


Podívejte se na hodnocení podle normy ČSN EN 343
Doporučujeme zkontrolovat hodnocení podle normy ČSN EN 343 na štítku s označením CE uvnitř oděvu. ČSN EN 343 je evropská norma ochrany proti dešti. Testuje nepromokavost a prodyšnost oděvu, kdy každá z těchto vlastností je hodnocena stupněm uvedeným na štítku.

Odolnost proti průniku vody

  1. Minimální stupeň ochrany proti dešti
  2. Střední stupeň ochrany proti dešti
  3. Nejvyšší stupeň ochrany proti dešti

Prodyšnost

  1. Nelze klasifikovat jako prodyšné podle normy ČSN EN 343
  2. Střední stupeň prodyšnosti
  3. Nejvyšší stupeň prodyšnosti

Pokud je na štítku s označením CE hodnocení podle normy ČSN EN 343 3 a 3, našli jste oděv nejvyššího standardu k univerzálnímu použití ve vlhkém počasí.

Při pohledu na tato hodnocení je zřejmé, že ne každý kabát, každá bunda nebo každé pracovní kalhoty budou vhodné do všech vlhkých nebo chladných podmínek nebo na všechny typy prací. Doporučujeme tedy vybrat si více druhů pracovních oděvů do vlhkého počasí, abyste měli ty správné možnosti pro každou práci za jakéhokoli počasí.


Jak může být oděv nepromokavý A PŘITOM prodyšný?
Zdá se, že to odporuje logice? Skutečně nepromokavou vnější vrstvou jsou například vosk nebo guma. Ani práce v neoprenové kombinéze není samozřejmě praktická a povoskované bundy a kalhoty mohou být pro manuální práci těžké a nepohodlné. To znamená, že většina pracovních oděvů vhodných pro práci v zemědělství, lesnictví nebo stavebnictví je vyráběna s cílem dosáhnout vyváženého poměru odolnosti proti vodě a zároveň prodyšnosti. Záleží na tom, jak se oděvy vyrábí.


Typy konstrukce tkanin pro svrchní oděvy
Oděvy označené jako nepromokavé mají obvykle dvě nebo tři vrstvy. Nebo, což může být trochu matoucí, dvě a půl vrstvy... 

Vnější vrstva je obvykle vyrobena z polyesteru nebo nylonu s povrchovou úpravou DWR (durable water repellent  = trvale voděodolný). Tato vnější vrstva není ve skutečnosti nepromokavá, ale většina vody po ní stéká.

Další vrstvou je tzv. membrána. Často se vyrábí z ePTFE, tedy expandovaného polytetrafluoretylénu, objeveného společností DuPont a označovaného jako teflon. V ePTFE materiálu je spousta malých otvorů, které zabraňují průniku vody dovnitř a zároveň propouštějí páru ven. Výkonnost membrány nepříznivě ovlivňuje tělesný pot a mastnota, takže je membrána obvykle potažená polyuretanem, který ji chrání. 

Vnější vrstva a membrána se poté společně zalaminují, tedy spojí s vnitřní vrstvou, síťovou nebo textilní podšívkou. Typ podšívky je obecně to, co tvoří největší rozdíl v nepromokavosti a prodyšnosti. Konkrétně se jedná o to, zda jsou použity 2; 2,5 nebo 3 vrstvy.


2vrstvá tkanina (někdy zkráceně 2l)
Oděv s dvouvrstvou konstrukcí má obvykle volný, pohodlný střih. Vnější vrstva a laminovaná membrána jsou spojené s textilní nebo síťovou podšívkou. S laminovanou vrstvou je spojená volně a poskytuje určitý stupeň ochrany před tělesným potem a mastnotou. Dvouvrstvé bundy najdete mezi levnějšími a dostupnějšími variantami; nabízí nižší úroveň nepromokavosti a prodyšnosti.


2,5vrstvé tkaniny (někdy zkráceně 2,5l)
2,5vrstvá konstrukce využívá podobnou vnější vrstvu, tedy laminovanou membránu. Na vnitřní stranu se pak nastříká nebo nanese vnitřní vrstva. To zvyšuje nepromokavost a zajišťuje nízkou hmotnost oděvu. Střih oděvu bývá zúžený, a protože zde není tolik přebytečného materiálu, lze jej jednoduše složit do poměrně malého balíčku. Tuto konstrukci využívá většina standardních nepromokavých plášťů. Nejsou však tak prodyšné jako 3vrstvé oděvy a nenabízí ani takovou míru ochrany.


3vrstvá tkanina (někdy zkráceně 3l)
Tyto tkaniny bývají už na omak pevnější, někdy se proto označují jako „hardshell“. Vnitřní vrstva je plně spojená s membránou, která je obvykle z kvalitnějšího ePTFE materiálu. Působí objemněji než 2,5vrstvý oděv, ale zároveň pohodlně. Prodyšnost je o něco nižší, ale nepromokavost je tak dobrá, jak jen může u pružného, víceúčelového pracovního oděvu být. 3vrstvé tkaniny představují nejdražší způsob konstrukce.

Při výběru oděvu dbejte, aby byly švy podlepené. Švy jsou oblasti, kde je jedna část oděvu spojena se druhou. Voda může časem prosakovat otvory, které vzniknou při sešívání, takže se švy podlepují svého druhu nepromokavou páskou. Maximální nepromokavosti se dosahuje podlepením všech švů oděvu.


Péče o nepromokavé oděvy

Pokročilejší konstrukce znamená vyšší účinnost a cenu, ale i ten nejlepší oděv si zachová své vlastnosti pouze tehdy, když se o něj budete dobře starat. To znamená prát nepromokavé pracovní oděvy přesně podle návodu výrobce. Pokud má váš pracovní oděv membránu, je naprosto zásadní, abyste nepoužívali v pracím cyklu aviváže nebo změkčovadla, protože zanáší otvory a narušují funkci. 

DWR úprava může časem, znečištěním, nárazy nebo po opakovaném praní přestat plnit svou funkci. Informujte se u výrobce, zda lze oděv prát v přípravku na bázi silikonu (např. Nikwax) a obnovit tak vodoodpudivé vlastnosti.

Pozornost věnujte také značce membrány, např. eVent se vyznačuje vysokou prodyšností, ale vyžaduje častější impregnaci. GORE-TEX je známý tím, že dobře udržuje tělesné teplo a nabízí i vynikající nepromokavost.


Co najdete v sortimentu Kramp?

Mezi našimi kolekcemi pracovního a volnočasového oblečení najdete i řadu Kramp Protect, která obsahuje oděvy do vlhkém prostředí nebo středního deště s certifikací CE dle normy ČSN EN 343. Jedná se o nepromokavé bundy, kombinézy a kalhoty s reflexními prvky a vodním sloupcem 5000 mm. Kompletní nabídku najdete zde.


Chcete objednat v Krampu?

Působíme jako velkoobchod. Podle typu vaší činnosti můžete zažádat o obchodní účet nebo jednoduše vyhledejte vašeho nejbližšího prodejce v našem dealer lokátoru, který vám produkty objedná.

Sdílet na
Tým Kramp

Autor článku

Tým Krampinfo.cz@kramp.com