Trh ekologického zemědělství stále roste. V roce 2016 se zvětšil o 11,4 % a vygeneroval příjmy téměř 33,5 miliardy euro. Studie výzkumného ústavu pro ekologické zemědělství FiBL ukazuje, že téměř všechny země vykazují dvojciferný růst.
To je jasným důkazem toho, že tento způsob produkce je na vzestupu a že se nejedná jenom o přechodný trend. Celkový podíl ekologického zemědělství je ale ve srovnání s tradičními metodami hospodaření stále poměrně skromný. V Evropě se aktuálně k ekologickému zemědělství využívá 14 milionů hektarů půdy. Na úplné špičce je se dvěma miliony hektary Španělsko následované pak Itálií a Francií.
Ekologické zemědělství v Evropě
Navzdory tomu, že Evropa má nakročeno ke stále ekologičtějšímu zemědělství, mnoho bioproduktů, které se dají sehnat v supermarketech, se dováží z Afriky a Jižní Ameriky. Mezi nejčastější důvody, proč se spotřebitelé rozhodnou koupit raději bioprodukty, patří zejména obavy o bezpečnost potravin („éčka“), o životní prostředí a humánní zacházení se zvířaty. Je ale ekologické řešení odpovědí na tyto obavy?
Zastánci říkají ano
Zastánci ekologického zemědělství tvrdí, že biozemědělské procesy jsou vstřícnější ke zvířatům a lepší pro životní prostředí. Nepoužívají se žádná hnojiva ani pesticidy, což je zdravější jak pro člověka, tak i třeba pro hmyz. Ekologické zemědělství je obvykle mnohem méně náročné na pracovní sílu a jeho výnosnost je nižší, což znamená, že potřebuje více půdy. Odpůrci proto poukazují na výzkum, který naznačuje, že ekologické zemědělství není řešením – intenzivní zemědělství totiž ponechává více prostoru pro přírodu a příroda s vyšší biodiverzitou je lepším využitím plochy než ekologické zemědělství.
Poptávka po potravinách
Zároveň je potřeba také zvážit budoucí poptávku po potravinách. Světová populace stále roste a s ní také spotřeba potravin. Kromě toho roste i střední třída a v důsledku toho prudce stoupá poptávka po dražších výrobcích, jako je maso. Otázka je, zda lze aktuální i budoucí poptávku po potravinách uspokojit prostřednictvím ekologického zemědělství.
Je tedy ekologické zemědělství řešením?
Řešením může být nalezení kompromisu. Proč by intenzivní zemědělství nemohlo být zároveň i ekologické? Již dnes známe několik příkladů toho, kde to takto funguje, zejména pak u tzv. vertikálního zemědělství, tedy pěstování zeleniny ve velkém bez použití pesticidů. To může být dobrým řešením pro ovoce a zeleninu, zůstává ale otázkou, jak stejný kompromis nalézt v případě skotu. Je pravděpodobné, že bude trvat ještě mnoho let a bude muset proběhnout mnohem delší a důkladnější diskuze, než bude možné jednoznačně odpovědět na otázku, jestli je ekologické zemědělství opravdovým řešením.
Co si o ekologickém zemědělství myslíte vy?
